<<< předchozí | následující >>>
No a s těmi myšlenkami to vidím jako
s ptáky na nebi. Usednou k odpočinku na větev stromu nebo dokonce
zahnízdí a vyvedou mladé. Strom si nepřivlastňuje ptáky, a i kdyby se jednalo
o nějaký záludný typ stromu, jenž vylučuje lep ze své kůry, stalo by se, že
by byl časem oblepen zapáchajícími mrtvolkami. Dost divná představa, ale mám
obavy, že se mezi lidmi také nacházejí jedinci, kteří zaujatě lpí na lapených
myšlenkách, představách, názorech či dogmatech. Ale abych nekřivdil moudrosti
přírody. Věřím, že i kdyby se v přírodě vyskytoval výše popsaný strom,
zapadal by přirozeně do ekosystému a plnil by svou nezastupitelnou funkci. Ale
chtěl jsem říct, že je pro mne podstatným ono zjištění či prožití
skutečnosti, že chci-li dát prostor inspiraci, musím se nejdříve osvobodit od
ulpívajících myšlenek. Ono to však není nic nového, čínské přísloví praví, že
když chceme nalít do nádoby čisté vody, musíme nejprve vylít starý zbytek.
Ale přestože s tímto tvrzením asi může většina lidí souhlasit, pochybuji
už, že to každý správně chápe, natožpak praktikuje… To mi
připomnělo tvoji zálibu v hře s tarotovými kartami… Vzpomínám si na
jeden kouzelný večer s přáteli, kdy jsme si hráli s taroty. Jednalo
se o shodu zvláštních okolností a výsledkem byly vize, jež se naplňují.
Otázka pak zní: Viděl jsem to, co se má naplnit nebo se naplňuje nyní to, co
jsem svou tehdejší představou vytvořil? Je to takový koán. Nelze to vysvětlit
racionálně (konvenčně či vědecky). Neprozradím ti to tajemství, ale vez, že
se jedná o magický klíček k brance do dalšího rozměru člověčí existence. Časem jsem však dospěl k pojetí, že je celkem jedno,
jest-li se člověk nechá excitovat ve svých vizích, tušeních či intuicích
pomocí tarotových či jiných karet, knihy proměn, snáře či kávové sedliny,
křišťálovou koulí nebo mraky na obloze… Já jsem To průběžně objevil díky
autogennímu tréninku, pochopil jsem, že prostředky k vnitřnímu zření
mohou být různé stejně jako rozličné cesty k témuž cíli. Jeden člověk
spatřuje v mraku na nebi letadlo – touhu po cestování, po dálkách, druhý
zas letícího orla – touhu po svobodě, nezávislosti či po moci, třetí pak kříž
jako boží memento… Mohl bych pokračovat, protože to není o mraku, ale o mojí
fantazii. A i ve světě fantazie |
- 5 -