<<<  předchozí   |   následující  >>>

No a s těmi myšlenkami to vidím jako s ptáky na nebi. Usednou k odpočinku na větev stromu nebo dokonce zahnízdí a vyvedou mladé. Strom si nepřivlastňuje ptáky, a i kdyby se jednalo o nějaký záludný typ stromu, jenž vylučuje lep ze své kůry, stalo by se, že by byl časem oblepen zapáchajícími mrtvolkami. Dost divná představa, ale mám obavy, že se mezi lidmi také nacházejí jedinci, kteří zaujatě lpí na lapených myšlenkách, představách, názorech či dogmatech. Ale abych nekřivdil moudrosti přírody. Věřím, že i kdyby se v přírodě vyskytoval výše popsaný strom, zapadal by přirozeně do ekosystému a plnil by svou nezastupitelnou funkci.

Ale chtěl jsem říct, že je pro mne podstatným ono zjištění či prožití skutečnosti, že chci-li dát prostor inspiraci, musím se nejdříve osvobodit od ulpívajících myšlenek. Ono to však není nic nového, čínské přísloví praví, že když chceme nalít do nádoby čisté vody, musíme nejprve vylít starý zbytek. Ale přestože s tímto tvrzením asi může většina lidí souhlasit, pochybuji už, že to každý správně chápe, natožpak praktikuje…

To mi připomnělo tvoji zálibu v hře s tarotovými kartami… Vzpomínám si na jeden kouzelný večer s přáteli, kdy jsme si hráli s taroty. Jednalo se o shodu zvláštních okolností a výsledkem byly vize, jež se naplňují. Otázka pak zní: Viděl jsem to, co se má naplnit nebo se naplňuje nyní to, co jsem svou tehdejší představou vytvořil? Je to takový koán. Nelze to vysvětlit racionálně (konvenčně či vědecky). Neprozradím ti to tajemství, ale vez, že se jedná o magický klíček k brance do dalšího rozměru člověčí existence.

Časem jsem však dospěl k pojetí, že je celkem jedno, jest-li se člověk nechá excitovat ve svých vizích, tušeních či intuicích pomocí tarotových či jiných karet, knihy proměn, snáře či kávové sedliny, křišťálovou koulí nebo mraky na obloze… Já jsem To průběžně objevil díky autogennímu tréninku, pochopil jsem, že prostředky k vnitřnímu zření mohou být různé stejně jako rozličné cesty k témuž cíli. Jeden člověk spatřuje v mraku na nebi letadlo – touhu po cestování, po dálkách, druhý zas letícího orla – touhu po svobodě, nezávislosti či po moci, třetí pak kříž jako boží memento… Mohl bych pokračovat, protože to není o mraku, ale o mojí fantazii. A i ve světě fantazie

- 5 -