<<<  předchozí   |   následující  >>>

Nejedná se jen o mou potřebu nějaké skryté extravagance? Nicméně, mám již jasnou představu a teď odvážně stojím před technickými problémy, jak si najít čas, abych mohl mechanicky seskládat webové stránky. Jen práce kolem Listů Daniele obnáší vytvořit cca 60 stran v htm formátu s patřičnými odkazy, aby jimi bylo možno přehledně listovat. Obdobné je to s Almanachem aneb z vašich příspěvků, jenž by mohl, pokud se dílo zdaří, fungovat jako virtuální vydavatelství. Přes víkend jsme s Myškou vymýšleli pravidla pro uveřejnění příspěvků v souvislostech k autorským právům, poněvadž se zde teoreticky nabízí také vydávání příspěvků v knižní (papírové) podobě. Pak jsem také vyřešil problém s případným množstvím lidově slovesných děl přispěvatelů. Příspěvky budu rozdělovat do dvanácti kategorií podle znamení zvěrokruhu. Už teď jsem zvědav v jakém znamení se sejdou jaká díla…

Danielo, jest-li je jen trochu pravdy na tom, co jsem si mohl zažít přes víkend ve svých vizích, možná se nám podaří obnovit vážnost slova jako prastarého prostředku významu, jenž vkládáme do vyřčených přání. Kdysi slovutný, proslulý či věhlasný archaický jazyk, magická či skrytá moc slov, ono slovesné čarodějství…

Poznamenal jsem si: Slovutný čaroděj, ten, o němž se hovoří široko daleko za hranicemi končin obývaných jeho rodem, kde je proslulý svými věhlasnými věštbami… Jeho umění, zděděné mu po předcích, spočívá ve vnitřním zření… Obětuje ohni posvátné byliny jako úlitbu svým bohům či předkům? … a stalo se, a není teď podstatné, jest-li proto, že tak řekl či proto, že již věděl, co je zapsáno v předivu dějů budoucích… Vzbuzoval v bytostech úctu a vážnost, nikoli však ve svou osobu, ale v poselství, jež bylo mu dáno projevit… Neovládal sice ještě umění psaného slova, ale byl si již dobře vědom, že některé čáry – symboly živelně vzniklé, případně holí dokreslené, v prachu popela mají čarovnou (přímou) moc nad myslí člověka, ať již je to kruh, klikatice nebo samotná rovná čára určující směr dalšího vývoje…

Danielo, mám teď pocit, že uteklo spoustu času, uvědomuji si, jak dny běží. A také, že bych ti měl odepsat na tvůj sobotní mailík. Tvůj návrh, že bychom se mohli fyzicky setkat za pár dnů v Praze, rozechvívá moje nitro, nicméně cítím také něco znepokojivého. Myslím,

- 54 -