<<< předchozí | následující >>>
Nejedná se jen o mou potřebu nějaké skryté
extravagance? Nicméně, mám již jasnou představu a teď odvážně stojím před
technickými problémy, jak si najít čas, abych mohl mechanicky seskládat
webové stránky. Jen práce kolem Listů Daniele obnáší vytvořit cca 60 stran
v htm formátu s patřičnými odkazy, aby jimi bylo možno přehledně
listovat. Obdobné je to s Almanachem aneb z vašich příspěvků, jenž
by mohl, pokud se dílo zdaří, fungovat jako virtuální vydavatelství. Přes
víkend jsme s Myškou vymýšleli pravidla pro uveřejnění příspěvků
v souvislostech k autorským právům, poněvadž se zde teoreticky
nabízí také vydávání příspěvků v knižní (papírové) podobě. Pak jsem také
vyřešil problém s případným množstvím lidově slovesných děl
přispěvatelů. Příspěvky budu rozdělovat do dvanácti kategorií podle znamení
zvěrokruhu. Už teď jsem zvědav v jakém znamení se sejdou jaká díla… Danielo,
jest-li je jen trochu pravdy na tom, co jsem si mohl zažít přes víkend ve
svých vizích, možná se nám podaří obnovit vážnost slova jako prastarého
prostředku významu, jenž vkládáme do vyřčených přání. Kdysi slovutný, proslulý
či věhlasný archaický jazyk, magická či skrytá moc slov, ono slovesné
čarodějství… Poznamenal
jsem si: Slovutný čaroděj, ten, o němž se hovoří široko daleko za hranicemi
končin obývaných jeho rodem, kde je proslulý svými věhlasnými věštbami… Jeho
umění, zděděné mu po předcích, spočívá ve vnitřním zření… Obětuje ohni
posvátné byliny jako úlitbu svým bohům či předkům? … a stalo se, a není teď
podstatné, jest-li proto, že tak řekl či proto, že již věděl, co je zapsáno
v předivu dějů budoucích… Vzbuzoval v bytostech úctu a vážnost,
nikoli však ve svou osobu, ale v poselství, jež bylo mu dáno
projevit… Neovládal sice ještě umění psaného slova, ale byl si již dobře
vědom, že některé čáry – symboly živelně vzniklé, případně holí dokreslené,
v prachu popela mají čarovnou (přímou) moc nad myslí člověka, ať již je
to kruh, klikatice nebo samotná rovná čára určující směr dalšího vývoje… Danielo,
mám teď pocit, že uteklo spoustu času, uvědomuji si, jak dny běží. A také, že
bych ti měl odepsat na tvůj sobotní mailík. Tvůj návrh, že bychom se mohli
fyzicky setkat za pár dnů v Praze, rozechvívá moje nitro, nicméně cítím
také něco znepokojivého. Myslím, |
- 54 -