<<<  předchozí   |   následující  >>>

co by se stalo, kdybych svírající pěst rozevřel. Samozřejmě taška s nákupem by spadla do řeky a doma by mne za to nepochválili. Ale zaujalo mne na tom něco jiného. I když jsem se nakonec vnitřně přesvědčil a už už jsem téměř pěst rozevřel, něco ve mně tomu zabránilo. Bylo to takové zvláštní zhoupnutí, chvění v podbřišku a nával energie do hrudi. Zkoušel jsem to pokaždé, když jsem přecházel most, třeba se školní taškou. Dlouho jsem se přitom zabýval otázkou, kdo jsem doopravdy já? Ten, co chtěl tašku upustit do řeky nebo ten, který tomu v poslední chvíli zabránil.

Stejná otázka dnes zní, předurčily moje současné psychologické sklony někdejší zážitky nebo jsem se stavěl ve svých dětských představách ke světu už jako rozený psycholog?

Zmiňoval jsem se ti o mých vymyšlených kamarádech, s kterými jsem si mohl rozprávět o úžasných věcech. Dodnes si netroufám říct, jak jsem podvědomě docházel k rozličným informacím, jejichž validitu jsem si ověřil až mnohem později. Že by opět ona vodnářská intuice?

Zase musím odejít od svého psaní, a jak rád bych ti odpověděl na tvé zajímavé otázky. Snad se k nim vrátím, nejsem však důsledný… Připojuji zmíněný úryvek.

13) Milá Danielo, rád se vracím k tvým dopisům. Nacházím v nich spoustu inspirace v možných odpovědích. Pak si ale také říkám, jest-li přiměřeně odpovídám na tvé psaní, na myšlenky, které jsi se mnou ochotna sdílet. Ale obávám se jedné věci, kterou mám již odzkoušenou. Když vnesu systematičnost do svého psaní, tedy do svého myšlení při procesu psaného rozjímání, obávám se, že se vytratí ona spontánnost či kreativita, kterou ve svých textech zpětně projevuji. Moje psaní se mi jeví jako mraky na obloze, které se také neustále mění a nikdy dopředu nevím, jaké tvary v nich budu moci spatřit.

Mimochodem, vidění tvarů v mracích je také ryze subjektivní. Rád sleduji divadelní představení na mračné obloze. Spatřuji pak aktuální stav své duše, jsem schopen zavzpomínat si v oblacích. Je až neuvěřitelné, kam mne to odvádí. Vzpomínám si na pravěké ilustrace Zdeňka Buriana… Obdivuji se jeho intuitivním obrazům, kdy dokázal

- 36 -