<<<  předchozí   |   následující  >>>

a sleduji odrážející se sluneční paprsky na vlnkách říčního proudu. Mhouřím oči a cítím přitom onu radost ve svém srdci, jež je naplňováno dětskou touhou po dálkách a dobrodružstvích. Ocitám se na jachtě a sleduji vodní tříšť rozráženou lodní přídí. Jako dítě jsem byl inspirován nejspíš dobrodružnými filmovými scénami… Krásné pak bylo to, že jsem si na svůj zážitek z dětství vzpomněl až téměř po dvaceti letech, kdy jsem skutečně plachtil na jachtě po Baltském moři. Vzpomínám si na onen silný okamžik, kdy jsme vypluli na volné moře. Stál jsem na přídi a myslí mi letěl kaleidoskop vzpomínek. Nejprve na dobu, kdy nebylo snadné dostat se na západ, pak na všemožné scény z dokumentárních, naučných a dobrodružných filmů a nakonec jsem skončil u vzpomínky na kámen vprostřed řeky. Bylo to tak živé, intenzivní, že mi z toho stále běhá mrazení po těle.

Podobných zážitků mám spoustu a vedou mne pak k úvahám, jest-li je možné předcházejícím zážitkem ovlivnit událost budoucí.

Samozřejmě jsme již přijali vlivy dané výchovou, vzděláním, obecně získanými zkušenostmi a osobními dispozicemi rozvinutých ve vlastnostech, prožívání, chování a jednání… Je to věcí moderní psychologie. Ale co ona otázka cestování prostoročasem vlastní mysli? Mohu si odcestovat do dětství, znovu odžít traumatizující zážitek a vrátit se do současnosti, kde se vyřeší nějaký související problém? S tímto pojetím dokáže také současná psychologie pracovat. Ale…, musím zase odejít.

12) Milá Danielo, jsem rád, že tě potěšila hra se slovy a jejich významy, které do nich můžeme vkládat. Nedávno jsem si uvědomil, jak jsem svým způsobem vůči spoustě lidem handicapován, poněvadž spoustě slov přikládám hlubší význam. Jsem si toho vědom a pak se pouštím do vysvětlování, jak jsem to myslel. Naopak si nejsem jistý, jak to zase míní ti druzí. Tak se raději složitým konverzacím vyhýbám, a vůbec nemám rád lidi, kteří si hrají se slovíčky, tzv. chytají za slova a většinou ani netuší, čeho se dopouštějí. Řekl bych, že mi zde vypomáhá moje vodnářská povaha. Někdy mi skutečně nezbývá, než si myslet, že jsem schopen některé myšlenky chytat jen tak ze vzduchu či z éteru.

- 34 -