Tak třeba takový úředník je prapodivné stvoření, pilný brouček řídící se pokyny svých nadřízených, různými směrnicemi a vnitřními pravidly, jež zaručují jeho bezchybný chod. Ovládá-li dostatečně bravurně onu úřednickou násobilku, vede se mu nadmíru dobře. Běda však takovému horlivci, jenž zapomene na své úřednické přikázání a zapojí se do daného procesu vyzbrojen vlastním úsudkem či dokonce názorem. Jedná se o velké nebezpečí, že se tato nakažlivá přemíra horlivosti rozšíří jako nějaká houba, proroste všemi etážemi organizovaného systému a přivodí jeho totální zhroucení.

Systém a řád, úřední struktura, nezdolné byrokratické monstrum sídlící povětšinou v prostorách starých budov s nekonečnými řadami dveří, přepážek a informačních tabulí. Po pozdních odpoledních se nehmotný přízrak tiše, jako duch, plíží složitým labyrintem dlouhých chodeb, schodišť a čekáren, jež jsou nasáklé bezpočtem člověčích starostí, nadějí i zmarnění. Prosycuje se těmito emocemi, jež se v průběhu úředních jednání i čekání zachytí ve zdech a ulpívají na všem, s čím pak ubohý človíček přijde do styku.

Náhle se mne zmocnil strach a obava, neblahé tušení. Šedavý oblek jako uniforma, znak příslušnosti, mne tíží po těle i na duši, pohlcuje a se zvýšenou intenzitou nasává ono lepivé a pulzující... Pryč je vážnost mého úřadu, pryč je pocit uspokojení ze smyslu, jenž mi dávají lidé, kteří se naučili obracet se na úřad se svými problémy, žádostmi i stížnostmi.